Chudobka

Chudobka


 Je pondělní odpoledne, devátého března roku 2015 a já sedím doma u počítače a jako obvykle něco dělám. Ze soustředění mě vytrhává telefon. Volá Veru, jestli prý nepůjdu ven. Je to výborný nápad, přece jenom to, co mám rozděláno, můžu dodělat večer. Zaklapávám počítač, beru foťák a za pár chvil už míříme na náš oblíbený, a ne příliš vzdálený, Vyšehrad.

 U rotundy svatého Martina odbočujeme doprava na hradby. Kocháme se pohledem, kecáme a přemýšlíme, kam dál. Veru si vzpomněla, že tu byla s nějakou kamarádkou na hřbitově u hrobu jejích příbuzných, a že tam tedy také půjdeme. Cestou ještě utrhla maličkou sedmikrásku.

 Na hřbitově chvilku hledáme správné místo a nakonec ho úspěšně nacházíme. Veru pokládá kytičku na hrob a já vidím zajímavý obraz - starý, velký, šedý, těžký, kamenný hrob a na něm se choulí maličká, zpola uvadnutá, bílá sedmikráska.

 Sedám na bobek a fotím to co nejvíc z úrovně kytičky. Nějak takhle.


Pokračujeme dál, hledáme hroby slavných osobností a pak jdeme domů.

 Z RAWu vyvolávám fotky jen s minimálními úpravami. Doostřím a pak lehce hnu s křivkami. Chci, aby byla sedmikráska opravdu bílá, proto vršek křivky tlačím doprava. Spodek jen malinko přitmavuji.


Nevypadá to špatně, ale můj záměr byl přece jenom ještě trochu jiný. Chci to celé mít tmavší, ovšem až na bílou sedmikrásku. 
Dělám proto takovouto masku.

Hýbu šoupátky a vše, krom kvítku, se poslušně ztmavuje.
Nakonec rovnám horizont, ale jak tak na to koukám, tak jsem ho mohl srovnat ještě o něco lépe.

 Výsledná fotka je tato.



Tuto fotku jsem zahrnul i do "Mojí naivity". Přece jenom smrt k životu patří a všechno nemůže být jen veselé.

 Celé to máte zde:

 Moje naivita - Chudobka

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace