Strom

Strom


 Je pátek, dvacátého února 2015. Čtyři dny po tomto příběhu a rok před tímto příběhem. Místo je pořád stejné, Deštné v Orlických horách, chata Jeřabinka. Venku se konečně udělalo správně horské, azurové nebe, a proto jsme se s Veru rozhodli, že se půjdeme podívat ke svatému Matoušovi.

 Kostel sv. Matouše, který byl po poválečném odsunu Němců nejprve poničen, potom zcela uzavřen a opuštěn, a který až do roku 1993 chátral, není daleko. Sotva dva kilometry po silnici, po které skoro nic nejezdí. Za pár desítek minut jsme u něj a koukáme, že je opět o něco opravenější, než v předchozích letech. Opět jsme v něm sami a opět v něm panuje zvláštní atmosféra. Podlaha je tvořena ze suchého písku, který je cítit všude kolem.

 Veru je dnes příznivě nakloněna k focení a proto neváhám a fotím, než si to rozmyslí. Celkem se mi povedla fotka Veroniky u čtecího pultíku s biblí, a pak venku na houpačce.

 Jdeme zpátky a těšíme se, jak ještě zajdeme do Jedlové pod sjezdovku, kde mají lyžovat ostatní obyvatelé Jeřabinky. Přibližně v půlce zpáteční cesty koukám k blízkému obzoru a vidím strom.
Stojí uprostřed sněhobílé plochy a kousek za ním začíná obzor, nad kterým začíná krásně modré nebe. Nestál tam sám, tak jak bych úplně nejvíc chtěl, z jedné strany se na něj lepily další stromy. Z druhé strany bylo kousek místa, ale za ním hned další dřeviny.
Chodím tam a zpátky, koukám do foťáku tu na výšku, tu na placato, kroutím vším možným, ale samotný strom prostě nedokážu zabrat. Rozhoduji se tedy, že strom nebude celý, bude useknutý jak vpravo, tak nahoře. Bude to takový strom na pokračování. Každý si pak může sám vymyslet, jak má celý strom vypadat.

 Fotím to takhle.



Pak už jen pokračujeme do Jedlové pod sjezdovku, kde si u stánku dáváme grog, horkou čokoládu, lívance, cibulové kroužky, hranolky a bůhví co ještě.


V postprocesu nedělám nic jiného, než že jdu do tonální křivky, beru spodní část a trošku s ní zajedu doprava. Vlastně je to taková poloviční S-křivka.




Pak už jen doostřím a výsledná fotka je na světě.



Dnes bych ještě vyretušoval větévku vlevo nahoře, ale tenkrát jsem jí asi neviděl.

Když jsem dělal Mojí naivitu, tak jsem s touto fotkou neváhal a zařadil jí. Básnička, nebo spíš říkadlo, bylo dílem okamžiku. Krátké, rychlé, úderné 😃

Komplet si můžete prohlédnout na tomto odkazu.

Moje naivita - Strom




Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace