Roubenka

Roubenka


 Je pátek, 12. srpna 2016. První týden dovolené se už dávno zlomil v půli, druhý ještě nenastal, tudíž konec je ještě v nedohlednu a já si vesele hovím v křesílku na břehu Jizery, koukám do vody a je mi krásně. Zatím. V tomto kraji, jakmile zapadne slunce, začíná být poměrně hustá zima. A proto se ve složení já, J. a D. vydáváme na dřevo, abychom mohli večer zažehnout oheň. 

 Nejbližší les není daleko. Horší je, že je poměrně vysoko. Jak se tak teď koukám na mapu, tak podle vrstevnic to je přibližně padesát metrů výškového rozdílu. Škrábeme se tedy do kopce, nejprve po cestě, potom přes louku a koukáme, kudy by se dalo do lesa vstoupit. No koukáme ... já tak funím, že vlastně ani nevidím, tak spíš spoléhám na ostatní. Nakonec nějakou skulinu v křoví vidíme a vrháme se do hvozdu. Les je to listnatý, lehce neudržovaný a naštěstí plný různých klacků. Pro D. vážu otýpku, J. už táhne nějaké klacky a já si provazem svazuji několik relativně výživných kousků, které by nám mohly po celý večer vydržet. 

 Sestupujeme loukou zpátky dolů, rozhlížím se po kraji když v tu chvíli jí uvidím. Malinkatou, stařičkou roubenku, krčící se u křoví na kraji louky. Navíc vše korunováno skalním hřebenem se zbytky bývalého skalního hradu Vranov, vyšperkovaný ještě romantickým Pantheonem. Zahazuju dříví, lovím v kapse mobil a fotím tu krásu. Asi to o mně ještě nevíte, ale na roubenky jsem prostě ujetej a jednu vlastnit je můj velikánský sen. Beru dřevo, doháním ostatní a míříme do kempu. Tam spřádám plány, jak roubenku pořádně vyfotit. Volím večer, protože to budou skály osvětlené zapadajícím sluncem. 

 Další den není moc hezky a proto na focení vyrážím až v neděli. Nacházím správnou pozici a fotím. Bohužel se nemůžu vyhnout totálně přepálenému nebi. Zkouším ještě dvě, nebo tři jiná místa, ale to první je nejlepší.
Bez úprav vypadá fotka takto:



Nebe opravuji pomocí funkce HDR - světla v Zoner Photo Studiu. Musím s tím celkem dost cvičit, abych se zbavil nežádoucí aury. Ještě si hraji s kontrastem a lehce sytím barvy. 
Výsledek je tady:



Nakonec provádím převod do černobíla, čímž získávám kontrastní chaloupku se zajímavým pozadím.




Básničku jsem měl vymyšlenou ještě dřív, než jsem dorazil zpět do kempu. Honem jsem si jí zapsal, abych jí nezapomněl. 
Tudíž finální podoba všeho je na odkazu níže.

 Moje naivita - Roubenka
P.S. Až teprve teď jsem si všimnul, že jsem nevyretušoval střechu a domek na levém okraji uprostřed. Musím si na to příště dát víc pozor.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace