Sešlapaný kořen

Sešlapaný kořen


 Je 12. srpna 2015 a já, Veru, J. a D. míříme na výlet do Prachovských skal. Nebyl jsem tam drahně let a tak se celkem těším. Vyrážíme celkem brzy, neb léto toho roku bylo velmi horké a my se nechceme smažit na nejprudším slunci.

 Na parkovišti u vstupu do skal jsme mezi prvními, takže si jen odskočíme a můžeme vyrazit. Od záchodové paní ještě dostáváme varování, že je všude hodně agresivních vos. Slibujeme, že budeme dávat pozor, a po zaplacení ne moc lidového vstupného vstupujeme do skal. 

 Skály jsou skvělé, přesně jak si je pamatuji, líbí se mi křivolaké cestičky, nekonečné schody a všudypřítomný písek. Co se mi nelíbí je fakt velký počet vos a Rusů. Nevím, kdo mi vadí víc. Vlastně vím ...

 Před jednou vyhlídkou, na kterou skoro musíme stát frontu, si všimnu krásně ošlapaného kořene. S J. jsme se před pár dny v Besedických skalách shodli, že se nám takové kořeny líbí, tudíž jsem se rozhodl tento kořen vyfotit. Líbil se mi, jak je posypaný pískem, a do toho žlutými březovými lístky a opadaným jehličím, a to celé je ještě osvíceno slunečními paprsky.

 Vytahuji objektiv až na 55 mm, komponuji a fotím. Bez úprav to vypadá nějak takhle.


Jen co se narovnám, tak cítím prudké pálení na levém lýtku. Podívám se a vidím, jak mi od nohy odlétá vosa a mizí v nedalekém křoví. Mrcha, ani jsem jí nestihl ničím plácnout.
J. má naštěstí Fenistil, takže první pomoc byla vykonána a mohli jsme pokračovat ve výletu. Po cestě zpět jsme jich potkali fakt hodně a nakonec jsme před nimi museli zdrhnout do auta. Létali kolem nás jak šílené a už to bylo o strach. Do auta se s námi dostala už jen jedna a tu jsme naštěstí eliminovali.

 Fotku jsem upravil tak, že jsem nejprve stáhnul světla skoro až na minimum a hodně vytáhnul kontrast. Přidal jsem na teplotě bílé a lehce přidal sytost a živost. No a výsledek je zde.


O této fotce můžu říct, že je opravdu kontroverzní. Někomu se hodně líbí a jiným se zas nelíbí vůbec. A jak jste na tom vy?

Tuhle fotku jsem také zahrnul do Mojí naivity a básnička vlastně popisuje to, co jsem vám teď vyprávěl.

 Moje naivita - Sešlapaný kořen



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Pět hrnků čaje

Obrázek
Pět hrnků čaje 11.10.2014 Tak … sedím ve vlaku, který má odjezd ve vražedných 6:50 a těším se. Jedu totiž na Plešivec.  Když tak zapátrám v hlavě, tak jsem se ve vlaku směrem Plešivec těšil vždycky.  Plešivec … kopec kopců, kopec trampů, kopec plný tajemna. Jezdíval jsem tam na nejlepší a nejkrásnější srub, jaký jsem kdy viděl, jezdíval jsem tam na Dyagonálu Y. A protože vše jednou skončí, tak skončilo i moje ježdění a skončila i Dyagonála.  Ale Plešivec zůstal. A já teď na něj jedu a těším se. Těším se trochu jinak, než když jsem tam byl vloni v létě s J. To jsem tam jel snad po dvaceti letech a vůbec netušil, jestli tam najdu známá místa. Těším se trochu jinak, než když jsem tam byl letos koncem dubna se starou bandou. To jsem se těšil s obavou, zda vůbec ještě umím „ … objevit kytku v lomu, prásknout sebou pod smrk na holou zem. “ No a uměl jsem to a přežil jsem. Sice s virózou, ale přežil.  Teď se těším jinak....
Další informace

Jak jsem fotil letadla

Obrázek
Jak jsem fotil letadla Je neděle, třináctého listopadu, roku 2016. Kromě normální práce jsem o víkendech i brigádničil, ale tuhle neděli jsem si udělal volno, protože hrozilo, že mi už hrábne. Celé dopoledne jsem prospal, takže jsem začal den obědem, a pak přemýšlel, co dál. A napadl mě nápad, že se pojedu podívat do Letňan na letiště, jestli tam nebude něco zajímavého k focení. V Letňanech vylézám z metra a mířím k letišti. Počasí bylo jak malované, sluníčko svítilo, občas nějaký ten mráček, a do toho modrá obloha. U letiště vylézám na takový malý val, čímž se dostávám tak dva a půl metru nad okolní povrch a vyhlížím letadla. Ale žádná neletí, všude je úplně mrtvo. Piloti zřejmě tráví husy a knedlíky, co měli k obědu. Zatímco čekám, tak přemýšlím, jakým způsobem budu fotit. Určitě chci zkusit panning. To je taková ta fotka, jak je na ní rychle se pohybující objekt ostrý a vše kolem je rozmazané. Tudíž to bude chtít delší čas. Také ale hrozí, že se mi žádná taková fotka nepovede...
Další informace

Kolemjdoucí

Obrázek
Kolemjdoucí  ( původní název byl Florentinum) V únoru jsem si koupil nový objektiv a těšil se, až ho někdy pořádně vyzkouším. Ale pořád bylo venku ošklivo a zima, a když už konečně bylo hezky, tak jsem měl pohotovost a musel zůstat doma. Změnit se to mělo v sobotu třetího nebo neděli čtvrtého března. Sobota ještě nebyla nic moc, ale v neděli se občas ukázalo i modré nebe a tak jsem vzal foťák a vyrazil ven. Nejdřív jsem se skutálel z kopce do Podolí, tam vlezl do tramvaje a vylezl na Staroměstské. Šel jsem k židovskému hřbitovu, ale zase tam bylo tolik lidí, že už jsem se pomalu smířil s tím, že už na něj v životě nepůjdu. Šel jsem dál na Staroměstské náměstí, pak se motal kolem Týnského chrámu a v přilehlých uličkách, ale nevyfotil jsem ani jednu fotku. Prostě jsem nic neviděl, nic mě nenapadlo, nic mě nechytlo ... Jdu dál kolem kostela sv. Jakuba, Templovou, Celetnou ... u Hybernů se rozhoduji, že se půjdu podívat na Masarykovo nádraží, ale ani tam nic. No, co se...
Další informace