Z Hostomic přes tři kopce do Jinců

Z Hostomic přes tři kopce do Jinců


 V rámci udržení zdravého rozumu jsem si vzal, v prvním jarním týdnu roku 2017, dovolenou. Trávil jsem jí buď lenošením, to když pršelo, nebo výletováním. Týden ubíhal jak voda a najednou byl přede mnou pátek. 

 A právě na pátek jsem si naplánoval výlet nejdelší. Pojedu na Brdy, abych se, slovy Jestřába, "poklonil jaru". Vyrazím z Hostomic, přes tři kopce dojdu do Jinců a pak vlakem k J., kde strávím víkend, a v neděli domů.

 První zádrhel nastal už v době, kdy jsem hledal spojení vlakem do Hostomic. U Řevnic byla nějaká výluka, takže klasicky do Třebaně, a lokálkou do Hostomic, bylo možné jet jen v pět ráno nebo v deset dopoledne. Naštěstí to šlo vzít rychlíkem do Lochovic a lokálkou z druhé strany. 

 A tak tedy v pátek, 24.3.2017 lehce před devátou, vylézám v Hostomicích z vláčku, tradičně fotím nádraží a vydávám se směr náměstí.


Počasí bylo na výlet ideální. Bylo asi sedm stupňů, mraky se mísily těsně nad zemí s mlhou a vzduch byl tak vlhký, že se při troše snahy dal pít.
Na náměstí si ani nedávám kafe a rovnou to valím po žluté směr Kuchyňka. Cesta vesele ubíhá, pochopitelně do kopce a to buď do velkého nebo do strašného :)

 Přibližně v půlce čtvrtého kilometru už funím tak mocně, že hlukem, ze mě vycházejícím, připomínám parní lokomotivu. Hledám tedy nějaký důvod, abych se mohl na chvilku zastavit. 

 Důvod nacházím asi dva kroky od sebe a tak tedy padám na kolena do úplně mokrýho mechu a lovím z brašny foťák. Snažím se vydýchat, abych se moc neklepal, zaostřuji a fotím.


Na několikátý pokus se mi povedla jakž-takž fotka a já mohu jít dál. Ze žluté odbočuji na neznačenou cestu, párkrát si ještě zafuním a kolem půl jedenácté jsem u rozhledny na Studeném vrchu.


Dávám si sváču a začínám se klepat zimou. Všude kolem mlha a nevlídno, mikinu a tričko mám totálně propocené a začínám lehce tuhnout. Svačinu zkracuji na nejnutnější minimum a spouštím se z kopce po neznačených cestách až ke studánce označené jako
pramen Brdlavky. 



Zde ochutnávám vodu z pramenu a vyrážím po modré, pochopitelně do kopce, na Babu. Na Babě ještě vystupuji na vyhlídku, ale nic z ní nevidím. Pod odbočkou dávám další rychlou sváču a pokračuji dál, teď už jen lehce do kopce, chvilkami i po vrstevnici kolem Písku až na Křižatky. Přitom objevuji a fotím tyhle krásy ...




Z Křižatek si to sypu, už z kopce po zelené, směr Jince. V jedné chvíli se mi otvírá hezký výhled na Čenkovské strojírny ...

... a pak i na vlak, kterým jsem se chtěl dostat k J. 
Scházím k Litavce, přecházím jí po mostku a fotím kočičky.


Zbývá už jen přejít rozbahněnou louku a jsem na nádraží v Jincích. Ještě že je zima. Kdyby bylo teplo, tak by se nástupiště hemžilo hady a to bych fakt nemusel :)



Tady končí mé dnešní putování. Po osmnácti kilometrech a šesti hodinách si kupuji jízdenku a čekám na vlak. A vlak má tak velké zpoždění, že mi ve Zdicích ujíždí přípoj a další jede až skoro za hodinu.

 A mně to bylo jedno. Byly čtyři hodiny odpoledne, zrovna začalo svítit sluníčko a já měl ještě kus svačiny a čaj z termosky byl pořád horký a už mi skoro uschly záda a kafe z automatu chutnalo skoro jako kafe a já měl ještě hodinu dovolenou ... 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace