Vypletené kolo

Vypletené kolo


 Je neděle, 13. září 2015, a já se právě nechávám ukecat kamarádem E., abych se s ním zúčastnil srazu veteránů v Neratovicích. Pravda, na autech, narozdíl od letadel či lodí, neshledávám nic moc krásného, ale před pár lety jsem s ním už na podobném srazu byl a celkem se mi tam i líbilo, neboť kromě aut jsou tam i stánky s jídlem, tudíž ani moc neprotestuji a za pár chvil už vyrážíme.

 Náměstí v Neratovicích, mimochodem kdysi se o něm tvrdilo, že je to u nás jediné náměstí, po kterém jezdí vlak, se utěšeně plní starými, ještě staršími a i nejstaršími auty. Proplétám se mezi nimi a fotím, co se dá. A musím fotit fakt rychle, protože jak se náměstí plní auty, tak se i plní lidmi, a zachytit auto bez hroznu lidí okolo, je čím dál tím těžší.

 Bloumám mezi auty a najednou ho uvidím. Krásné, malé, kulaťoučké a evidentně nabušené sportovní autíčko na mě mrká svými reflektory a láká mě k jeho prohlídce. Chodím kolem něj a zjišťuji, že i auto může být hezké. Aby ne, když je to sám Austin - Healey. 

 Co mě na něm ale uchvacuje nejvíc jsou krásná, naleštěná, vyplétaná kola. Chvíli hledám správný úhel a pak jedno z nich takto fotím.


V postprocesu pak nedělám, kromě drobného doostření, vůbec nic. Nechávám to tak, jak to je, protože tak mi to přijde nejlepší.

 Také tuto fotku jsem zařadil do Mojí naivity. V básničce jsem si nejen hrál se slovy, ale hlavně jsem tam chtěl světu sdělit, jaká práce musí být takové auto i s koly řádně nablýskat. Bohužel se mi to stále nedařilo a tak jsem si pro jeden verš musel vypomoci slovenštinou :)
Moje naivita - Vypletené kolo








Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace