Keltský kříž

Keltský kříž
Je neděle, 12. března letošního roku, venku je krásné modré nebe a já docházím k rozhodnutí, že se konečně pojedu podívat na největší Keltské sídlo v Praze, na Závist. Přispěl k tomu i ten fakt, že jaro už pomalu ťukalo na dveře a mně v hlavě uvízlo doporučení znalců, že na Závist je nejlepší jít v zimě, jinak je tam všechno zarostlé a olistěné, takže není vidět z kopců do kraje. 

 Vyrážím tedy metrem na Kačerov a lezu do autobusu, který mě odveze až do centra Dolních Břežan. Tady si jdu nejprve prohlédnout Keltský park, kterému vévodí veliký kříž. Vyfotit ho můžu jen ze dvou myslitelných směrů. Z prvního ho hyzdí domy v pozadí. Ze druhého ho fotit nemůžu, protože bych ho měl přímo proti slunci. Vracím se na první místo a zkouším dát foťák co nejníž. Vyklápím display a skoro od země dělám tuhle fotku.


Doma jen srovnám kolmici, zatočím tonální křivku do S, doostřím a nakonec vymažu kousek střechy domku vpravo dole a je hotovo.



Pokračuji dál po naučné stezce a snažím se cestou vymyslet básničku k této fotce. Pořád mi v hlavě zní písnička Keltskej osud od Krucipüsku - Keltskej osud máme, barbary v nás nespálí slunce ani mráz ... a je mi jasné, že něco takového v básničce být musí.

Po necelé půlhodince chůze jí už mám.

Keltskej osud máme,
zpívá Tomáš Hajíček,
zakopl jsem u oppida,
ukop jsem si malíček.

 Jenže má smůlu, zas tak moc se mi nelíbí. Nechávám básničku básničkou a užívám si výletu. Cesta se pomalu zvedá, pak se zvedá už rychleji a nakonec je přede mnou slušný krpál, na jehož vrcholu se oppidum nacházelo. Funím jak Sentinel ... a přesně o tom je básnička, kterou jsem nakonec k této fotce přiřadil.

Moje naivita - Keltský kříž

A co bylo dál? Vyfuněl jsem na Závist, prošel se místy, kde stávalo centrum oppida, něčím naštval místní duchy, protože jsem pořád za sebou slyšel nějaké kroky a když jsem se otočil, tak tam nikdo nebyl, slezl ze Závisti, okouknul zvířata v místní lesní ZOO, a protože mi to nestačilo, tak jsem ještě vylezl na protější kopec Šance, kde také bylo oppidum, šel dál na nádraží ve Zbraslavi a tam, celý mokrý od potu, při čekání na vlak, nastydnul.
Ale stálo to za to.






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace