Trny

Trny


 Je neděle, půlka letošního února, konkrétně dvanáctého a já před chvílí dojedl oběd. Víkend jsem trávil pracovním nasazením a aby mi z toho nehráblo, teda pokud už mi nehráblo, tak vyrážím ven. Sám se sebou jsem se dohodl, že se půjdu tentokrát podívat k branickým ledárnám. Tento kout Prahy jsem objevil díky festivalu Tři sestry Open Air, který se sem před pár lety přestěhoval. A jelikož se na něj už zase těším, tak se půjdu podívat, jak to tam vypadá bez pódia, bez kraválu a bez lidí.

 Z tramvaje vylézám na Pobřežní cestě a jdu se podívat k budovám ledáren. Nepřestává mě udivovat, jak se na tak krásný baráky můžou lidi vyprdnout a nechají je zhuntovat až do takového dezolátního stavu. No nic, tohle já těžko napravím a tak to jen fotodokumentuji a jdu se kouknout k Vltavě.

 U Vltavy se nic moc zajímavého neděje, teda až na vyčítavé pohledy vodního ptactva, kterým opět nic nenesu. Ne že bych se s nimi nechtěl rozdělit o poslední rohlík, ale jako obvykle jsem doma na to nemyslel a byt jsem opustil s prázdnými kapsami. 

 Jdu dál, kolem zadního traktu ledáren, jakýchsi loděnic a stájí až opět můžu na břeh Vltavy. Jdu a jdu, až jsem dorazil k mostu inteligence, kde potkávám několik kajakářů, kterým evidentně nevadí zima, která všude vůkol panuje. A jen co mě minou, tak mi padá zrak na jakýsi keř, který je ozdoben pěkně velkými trny. Koukám na něj, líbí se mi, tak kolem něj chvíli poskakuju, abych našel ten správný záběr, přitom dávám pozor, abych si o něj neroztrhal svojí krásnou zimní bundu a nakonec ho fotím.



V postprocesu stahuji expozici do mínusu, ohýbám tonální křivku do S, čímž zvyšuji kontrast a pak si poměrně dlouho hraju s převodem do černobíla, dokud relativně tmavé pozadí, není světlé. Potom už jen doostřuji a mám hotovo.




Básnička mi bzučela v hlavě hned jak jsem dofotil ... teda spíš jen její začátek. Velmi trnu, když se blížím k trnu ...
Zkoušel jsem, jestli zvládnu Cimrmanův absolutní rým, ale pak jsem začal myslet na něco jiného. Nakonec jsem jí splácal až na jaře, a jestli se povedla, můžete posoudit kliknutím na následující odkaz.
Moje naivita - Trny
A co bylo dál? To se dozvíte příště.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace