Novoroční procházka

Novoroční procházka

Letos, stejně jako loni i předloni, se mi poštěstilo neslavit silvestra. Už to nebylo z důvodů pracovního nasazení, bylo to spíš ze zachování této tradice. Ráno mě nic nebolí a můžu hned vyrazit na procházku po téměř prázdné Praze. Začínám tradičně na Vyšehradě, a potom pokračuji přes náplavku a pak se rozhodnu, kam dál.

 Stejně tak to bylo i letos.

 V devět vyrážím na Vyšehrad. Všude ticho jak z apokalyptického filmu. Vstupuji Táborskou bránou.
U Špičky potkávám dva lidi.


Pokračuji dál Leopoldovou branou. Cestou k rotundě sv. Martina už jsem opět sám.


Odbočuji doleva k basilice sv. Petra a Pavla. Stále jsem sám, ticho ruší jen moje kroky a vrzání brašny na foťák.


Pokračuji k Letní scéně. U ní potkávám jednoho metaře, který má strašně moc práce. Dál jdu po hradbách a opět nepotkávám živou duši.


A na dalším úseku hradeb taktéž prázdno.


U Gorlice jsem se dal doprava do ulice V pevnosti, která byla rovněž prázdná.


Prošel jsem Cihelnou branou a mířil z kopce dolů k Vltavě. Cestou jsem potkal místo činu a jelikož jsem nechtěl být nijak popotahován naší čackou policií, tak jsem odtamtud urychleně zdrhnul.


Silnice od Výtoně do Podolí byla pustá a prázdná, teda až na jednoho osamělého cyklistu.


I náplavka zela prázdnotou.


Na konci náplavky, u Mánesa, jsem se rozhodl, že půjdu dál podél Vltavy a kouknu na Karlův most. Nebyl jsem tam ani nepamatuju a dnes by tam mohlo být alespoň k hnutí. Škoda, že jsem včera nevyfotil ty davy, co si u Národního divadla fotily Pražský hrad. Byla by to výborná srovnávací fotka. 
A jak si tak jdu podél Vltavy, tak jsem si i ten hrad vyfotil. Normálně to nedělám a nechávám to turistům, ale dneska jsem neodolal.


Procházím pasáží v Karlových lázních, o které si myslím, že je to největší ostuda Prahy, a jsem na mostě.
Lidí je tu tak akorát, takže pohoda. 
U třetí sochy napravo se na chvilku zastavuji a vzpomínám, jak jsme se u ní, před více než čtvrtstoletím, každou středu setkávali s kamarády trampy, hráli na kytary a pobuřovali socialistickou veřejnost :)


Také zde objevuji skryté poselství, jak dělané pro tento rok. Z následující fotky je vidět, že letos budeme mít s hradem, nebo jeho obyvateli, kříž :)




Na konci mostu ještě postojím před sousoším Sv. Jan z Mathy, Felix z Valois a Ivan a již tradičně polituju chudáky zavřené v kobce, hlídané krutým Turkem. Nikde to neříkejte, ale kdysi dávno jsem tam k nim šoupnul prázdného panáka. Hned to dostalo jiný rozměr :)


No a pak jsem se ještě podíval na mlýnské kolo ...



... a šupajdil na metro a domů.

A věřte, že se mi ta procházka moc líbila.






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace