Vřes

Vřes


 Píše se datum 15.8.2016 a přísahám, že fotka, o které bude řeč, je už opravdu poslední z dovolené toho roku. Takže, jak už jistě víte, nacházím se s J. a D. v kempu na Malé Skále a vybíráme si ze seznamu výletů, kam vyrazíme. 

 A jelikož se nám nechce nikam jezdit, tak volíme okruh Malá Skála - Frýdštejn - Kopanina - Malá Skála. Není to moc daleko, jen něco málo přes osm kilometrů, ale za to se zajímavým výškovým profilem. Což jsem si samozřejmě nechal pro sebe. Cesta na Kopaninu je pořád do kopce, ale je to zase vykompenzováno tím, že cesta z Kopaniny je pořád z kopce. V důsledku to znamená, že během čtyř a půl kilometru vystoupáme 435 metrů výšky.

 V první části výletu vylézáme na Pantheon, zavzpomínáme, jak vloni D. omylem upustil zavřenou plechovku s Colou, která vybuchla a pokropila stůl s lavicemi, jenž pak byly zcela obsypány vosami, a míříme po červené na Frýdštejn. Cesta je poměrně kamenitá, takže se po ní jde trošku hůř, ale aspoň jsou na ní krásné vyhlídky přes údolí na protější hřeben na jedné straně a do rozlehlé krajiny na straně druhé.

 A zrovna na jedné takové vyhlídce rostl, a hlavně kvetl, nádherný vřes. Naštěstí jsem měl na focení spoustu času, protože jak D. tak i J. protestovali proti výběru trasy a žádali odpočinek. Mohl jsem si tedy dovolit ten luxus, že jsem mohl počkat, až se mi přestanou třást ruce a až začnu neslyšně dýchat. 

 V klidu jsem tedy mohl zakomponovat a vyfotit tuhle fialovou nádheru.



V postprocesu jen přidávám lehce sytost a živost a trošku víc kontrast. Na konec doostřuji a fotka je hotová.




Básnička je vpravdě rekordní. Má jeden rým, dva verše, čtyři slova, jednu samohlásku, sedm souhlásek a celkem patnáct písmen :)

Moje naivita - Vřes



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace