Kaštan

Kaštan


 Mám rád kaštany. 
A teď nemyslím jen ty ledové nebo pečené. 
Takže abych se vyjádřil přesně - líbí se mi kaštany, konkrétně plody těchto mohutných stromů. 

 Pokud mě paměť nešálí, tak jsem je vždycky sbíral. Začalo to s dědou ve Stromovce, kdy jsme šmejdili pod stromy a hledali ty krásné, hnědé kaštánky, ze kterých jsme pak dělali zvířátka. V té době jsme jich moc nenacházeli, protože se Stromovkou potulovala hejna aktivních pionýrů, kteří sbírali vše, co se kaštanům podobalo a plnili tak úkoly dané stranou, vládou a soudružkou učitelkou.

 Nechme minulost minulostí a pojďme do přítomnosti. Konkrétně do 23.9.2016.
Jdu si takhle zvesela z práce a pod jediným jírovcem, který po cestě roste, vidím pár kaštánků. Počal jsem je tedy sbírat, dřív než je objeví nějaké dítě, a najednou vžžžžum ... těsně vedle ucha mi prohučí kaštan, ještě v obalu, a dopadne na zem. Sbírám ho a peláším domů.

 Doma rozkládám "domácí studio", chvíli si hraji se světly, chvíli komponuji a chvíli ostřím, a pak z foťáku vylézá takováhle fotka.



V postprocesu vyvažuji bílou a chvíli si hraju s kontrastem. Poté převádím do černobíla a jen lehce doostřuji, protože fotka je ze stativu a je ostrá sama o sobě. Vypadá pak takhle.




Nejdřív jsem jí chtěl nazvat Oko mimozemšťana, nebo Oko draka, ale pořád jsem se sám se sebou nedokázal dohodnout a tak zůstalo u nepoetického, byť přesného, jména - Kaštan (vzkaz pro J. - opravdu to není Filip :) ).

 Básnička  není ani moc básnička, ale o to víc je dada.

Moje naivita - Kaštan



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace