Smíchovská náplavka

Smíchovská náplavka

Stalo se ve čtvrtek, osmého září roku 2016 ...

Toho dne jsem neměl po práci nic moc na práci a tak jsem se rozhodl jít ven. A abych jen tak zbůhdarma venku nechodil, tak jsem si s sebou vzal i foťák.

Nejdřív jsem šel na Vyšehrad, před rotundou svatého Martina se dal doleva, a kolem nového i starého děkanství došel k starému purkrabství a dál k starému probošství. Ovšem mezi tím jsem ještě navštívil zbytky románského mostu a za bazilikou svatého Petra a Pavla i Slavín. Následně jsem přes park Pod Hradbami sešel k Vltavě a zamířil na náplavku.

Na náplavce bylo celkem dost lidí, tak jsem zauvažoval nad tím, jestli se už konečně osmělím a zkusím nějaké streetphoto, ale dopadlo to jako obvykle. Obávám se, že se to nikdy nenaučím ...

U Ginger a Freda jsem vylezl na nábřeží a přemýšlel, co dál. Zpátky stejnou cestou se mi nechtělo, jít na Karlovo náměstí a pak někudy domů taky ne, jet domů tramvají už vůbec ne a tak mě napadlo, že přejdu most a půjdu zpátky po druhé straně Vltavy.

Přecházím Palackého most a jdu po Smíchovské náplavce proti proudu Vltavy. Na rozdíl od náplavky na druhém břehu zde panuje klid a mír a ticho.

Procházím náplavkou a zjišťuji, že je nejen hezky řešená, ale že je z ní nádherný pohled na Vyšehrad a železniční most. A když se popojde ještě kousek, tak je tu také molo pro přívoz a když se to celé zkomponuje dohromady, tak z toho vznikne celkem hezká fotka.

Takováhle.

V postprodukci převádím do černobíla, malinko přidám kontrast a lehce doostřuji.
Výsledek je tento.

A básnička? Tu jsem měl vymyšlenou ještě dřív, než jsem došel domů :)


Moje naivita - Smíchovská náplavka