Střílna z ŘOPíku

Střílna z ŘOPíku


 Dnešní příběh bude krátký a jednoduchý, stejně jako je jednoduchá fotka, o kterou se jedná.

 Byla zima, třináctého února roku 2016 a já trávil víkend u J. a D.. A aby jsme se jen neváleli na gauči u televize, tak jsme se rozhodli, že se pojedeme podívat do Berouna. Jak jsme řekli, tak udělali. Teple jsme se oblékli, vzali si sebou svačinu a staré pečivo pro kachny a vyrazili jsme.

 V Berouně jsme přes náměstí došli k Berounce, přešli jí po lávce a proti proudu jsme se šli podívat k jezu. Chvilku jsem tam koukal do rybího přechodu, jestli se náhodou nějaká ryba neodhodlá přes něj přejít, ale asi na ně byla zima. Tak mě napadá, fungují vůbec tyhle přechody? Dokážou je ty ryby najít? Budu si to muset někde dohledat.

 Vracíme se zpátky po proudu a já se, jako snad pokaždé, zastavuji u ŘOPíka, který je hned u vody. Odbočka - obdivuji tyhle stavby. Dokonce jsem jeden už s D. prozkoumal, ale to nebylo tady v Berouně, bylo to v Rabštejně nad Střelou, kde jsme byli na výletě. Fakt nechápu, jak se tam vešlo sedm chlapů s plnou výzbrojí a výstrojí. Konec odbočky. 

 Chodím kolem a koukám, jak bych ho vyfotil. A protože jsem ho už několikrát fotil ze všech stran, tak se zaměřuji na způsob, hlásaný p. Neffem a to je "Vidět jinak". Koukám, koukám a najednou mi padla do oka střílna. Jednoduché linie, pravoúhlost, prostě krásná a jednoduchá geometrie. Rovnám střílnu do hledáčku a fotím.

 Nejlíp dopadla tahle fotka.




V postprocesu ještě dorovnávám linie, převádím do černobíla, přidávám kontrast a doostřuji.





Na tuhle fotku jsem narazil, když jsem vybíral fotky do kalendáře pro rok 2017 a bylo mi jasné, že v něm musí být. A taky mi bylo jasné, že málokdo pozná, co to je, tudíž je v básničce i vysvětlení.
Moje naivita - Střílna z ŘOPíku


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace