Přehrada

Přehrada


 Byl březen, třetí jarní den, sluníčko krásně hřálo a já zrovna přijel k J.
A protože i další den bylo takhle krásně, tak jsme nelenili, vzali svačinu, lehce se vzpouzejícího D. a vyrazili na malý výlet.

 Vlak nás vysadil v Berouně, kde jsme přešli trať a po zelené turistické značce stoupáme nejprve na Zavadilku a následně na Jarov. Za Jarovem dáváme sváču a po krátkém odpočinku pokračujeme dále. Míjíme lom Kosov a přicházíme k Suchomastské přehradě. Zde se také zastavujeme, ale ani ne tak kvůli odpočinku, jako spíš pro to, že tu kvetou fialky a já i D. cítíme nutnost je vyfotit.

 Jdeme kolem přehrady až docházíme k hrázi. Svačíme, házíme šutry do vody a prostě blbneme. Dále pak sestupujeme samotnou hrází po dloooouhých schodech a když už jsme až dole, tak mě napadlo se otočit ... a vidím schody do nebe ...

 Vyndavám foťák z brašny a práskám pár fotek. Jako tu, co stojí za zpracování pak určuji tuhle.


V postprocesu si trošku hraju se sytostí a živostí, taky přidávám kontrast, rovnám horizont a nakonec retušuji divnou věc vlevo a sloupky vpravo, které se mi tam vůbec nehodí.

 Výsledek je zde.



Když jsem dělal k fotce básničku, tak se mi v hlavě pořád pletly nejen Stairway to Heaven od Zeppelínů, ale i Takový schody do nebe od Karla Veselého. A ty to nakonec vyhrály, i když to možná ani není patrno.
Moje naivita - Přehrada
A co bylo dál? Vlastně už skoro nic. Jen jsme se skutáleli po silnici z kopce dolů, prošli kolem krásných vil a opuštěného hotelu a byli jsme v Králově Dvoře, kde jsme výlet ukončili.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace