Odpočívající batoh

Odpočívající batoh


 Je čtvrtek, 11.8.2016 a já se s Veru nacházíme, jako obvykle, na dovolené pod stanem na Malé Skále. Dohodli jsme se, že dnes vyrazíme do Besedických skal. Vedlo nás k tomu několik důvodů. Za prvé jsme tam rok nebyli, za druhé se nám tam líbí, za třetí to není daleko a za čtvrté Veru za tři dny odjíždí a byla by škoda, kdybychom nezkontrolovali, zda Besedická hospoda stále stojí.

 Vyrážíme tedy po červené a za chvilku už funíme do kopce. Pro ty, co to tam neznají přikládám krátké vysvětlení.Besedické skalní město je od Malé Skály co by kamenem dohodil. Je fakt blízko, ale taky dost vysoko. Během jednoho kilometru vystoupáte 220 metrů a to se zapotí nejen tlouštíci, jako jsem já :)

 Lezeme do kopce. U velkého kamene dáváme krátký odpočinek a doplňujeme tekutiny. Jdeme dál, míjíme lavičku a v tu chvíli Veru napadlo, že si odskočí. Pokládá svůj batoh na lavičku a mizí v houští. Stojím opodál, koukám a vidím, jak se černý batoh schovává do stínů a jak sluneční paprsky dopadají kousek před něj na zem.

 Beru foťák, chvilku hledám vhodné místo, pak jdu do pokleku a fotím.



V postprocesu převádím fotku do černobíla, chvilku si hraju s tónováním, potom přitlačím na kontrast a doostřuji. Výsledek je tady.



Básničku jsem k této fotce dělal až na podzim a proto už batoh musel do školy. A víte proč vůbec do té školy musel? Protože je to Verunčin školní batoh, který z nedostatku jiných batohů používala v létě na výlety :)
Moje naivita - Odpočívající batoh











Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace