Uschlina

Uschlina


 Zanechme za sebou teplé počasí posledních dní a přenesme se do Orlických hor, konkrétně do Deštného a otočme kalendář na prvního března roku 2016. Je krátce po obědě a zrovna jsem vyrazil ven na procházku s úmyslem něco vyfotit. 

 Nejprve mířím do Jedlové ke sjezdovce, míjím stánek s občerstvením, který, pro příliš velkou frontu nechávám bez povšimnutí a pokračuji dál až k říčce Bělé. Tu přecházím po mostě a jdu dál po červené turistické značce. Už několikrát jsem po ní chtěl jít, ale buď bylo moc sněhu a jít se po ní nedalo, nebo bylo moc bláta a bylo to ještě horší.

 Tentokrát je situace ideální. Je pod nulou a sněhu málo, takže mohu jít po louce, kudy značka vede, a nebořím se. Kochám se nejen krásnými výhledy, ale i drobnými detaily. Co se mi ovšem líbí nejvíc, je spojení sněhu, trávy a vody, což skýtala menší bažina, ze které vyvěral potůček, ale ať jsem se snažil sebevíc, kloudná fotka z toho nebyla.

 Najednou mi v kapse začal zvonit telefon. Volal zákazník, že má s čímsi jakýsi problém. Že jsem na dovolené a zrovna na procházce ho nechalo chladným a klidně dál na mě chrlil svůj problém. Zastavím, snažím se nefunět a pokouším se mu pomoct, což se mi po nějaké době naštěstí daří. Během hovoru koukám na všechny strany a najednou to uvidím.

 Uschlá travina, ne zrovna malá. Spíš bylina, než travina. Prostě taková uschlina. Naštěstí už telefonát končí, se zákazníkem se rozloučím a sápu se po foťáku. Zkusmo fotím, ale sníh je příliš šedý. Tlačím kompenzaci expozice až do +2 což pomáhá a já fotím tento snímek.



V postprocesu ještě přidávám na expozici, takže bílá je fakt bílá a pomocí křivky ztmavuji tmavé barvy, aby byl kontrast ještě kontrastnější. Nakonec doostřuji a je hotovo.



V básničce poukazuji na to, že se na vše dá dívat minimálně dvěma různými pohledy.
Moje naivita - Uschlina






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Noční Kozelská náplavka

Obrázek
Noční Kozelská náplavka V roce 2015 dostala Veru k Vánocům stativ.  A protože na Boží hod jí vyzvedávám a jedeme do Chrástu, tak se mi s ním hned pochlubila a vzala ho sebou. Tím vznikla i naše tradice Božohodových společných fotek. Ale to je jiný příběh.  Důležité pro ten dnešní je, že Veru přivezla stativ, a já s ním hned další den udělal pokus. Dlouho mě totiž lákalo udělat noční fotku a se stativem to přece bude brnkačka. A tak jsme se na Štěpána po večeři sebrali a šli ven zkusit nějakou noční fotku vytvořit. Nejdřív jsme zamířili do Kozel na náplavku. V rychlosti jsem to tam skouknul a hned začal vybalovat fotografické nádobíčko. Bylo nutno zvolit takovou kompozici, aby se zabíralo hodně vodní hladiny, která by se měla, vlivem dlouhého času expozice, vyleštit do hladka. Také by bylo záhodno, aby do záběru nepadalo světlo z pouličního osvětlení, případně z okolních domů. Když už mám přibližně vybráno, co budu fotit, přichází na řadu poměrně důležitá otázka a to, kam z
Další informace

Slunovrat

Obrázek
Slunovrat Je Štědrý den roku 2013. S J. jsme se ještě nenašli, tudíž, abych nebyl na Ježíška doma sám, tak jsem odjel do Chrástu, kde jsem trávil Vánoce s rodiči, sestrou, synovcem a tetou. No a víte jak to při takových příležitostech chodí. Všude hromady cukroví i jiných sladkostí, z táců plných obložených chlebíčků, jakoby ani neubývalo a v televizi jedna pohádka za druhou.  A za pár hodin už přiletí Ježíšek i se svým předvojem - smaženým kaprem s bramborovým salátem.  A abych je do sebe vůbec mohl nasoukat, tak jsem se rozhodl, že půjdu ven. A vezmu sebou foťák. A tak jsem šel. Sice platí, že cesta je cíl, ale chce to i nějaký směr a tak se sám se sebou dohodnu, že se půjdu projít kolem pískovny. Je od nás vzdálená asi tak kilák a půl, takže to není daleko. Cesta mi vesele ubíhá a za nedlouho jsem u pískovny. Vydávám se po jejím břehu, nad hlavou se mi honí mraky a najednou mezi nimi začne svítit sluníčko.  A v tu chvíli si uvědomuji, že je tři dny po slunovratu a že se
Další informace

Jak jsem fotil letadla II

Obrázek
Jak jsem fotil letadla II Byla sobota, 29. dubna 2017, a já byl zrovna u J. a D. Bylo ráno a zrovna jsme vymýšleli, co podnikneme. A nakonec jsme se dohodli, že skočíme do auta a pojedeme se podívat do Kněževsi na letadla. A tak to taky bylo.  Najít Kněževes nebyl problém, zaparkovat taky ne a dojít na vyhlídkovou plošinu už vůbec ne. Byl to prostě bezproblémový výlet.  Na plošině už bylo pár lidí, ale žádný nával, takže jsme se v klidu uvelebili u zábradlí a začali se kochat přistávajícími i startujícími letadly. Nějací lidé tam i rádiem odposlouchávali radiovou komunikaci mezi letadly a věží, ale vůbec jsem tomu nerozuměl.  Fotil jsem opět na dva způsoby, stejně jako když jsem fotil letadla v Letňanech , ale dnes k tomu přibyl ještě jeden efekt a to zakouření od gum v okamžiku, kdy se pneumatika podvozku dotkne runwaye. A jestli se mi to povedlo, můžete zjistit na následujících fotkách.
Další informace